Foil Arms and Hog (Irish):
"We don't understand how the English can't see;
After all they've experienced colonially;
The one thing that's clear from their history;
Is that it's hard to break free from a union."
Ve velkých městech se lidé snaží hlavně o to, aby žili nějakým originálním způsobem, a tak vedou debaty o druzích existencialismu, které síce nemají prachžádný smysl, ale dávají iluzi, že se vymykají zavedeným systémům. Zato na venkově se lidi rodí, žijí, milují, nenávidí a umírají podle starých konvencí. A nedělá na ně žádný dojem, že se jejich situace podobá jakémusi odvaru "Polské krve", "Romea a Julie" nebo "Snoubenců" či "Sedláka kavalíra" a podobným románovým výmyslům. Je to pro ně věčné opakování běžných záležitostí, starých jako sám svět, ale nakonec i oni i literáti z města skončí pod zemí. Jediným rozdílem je to, že literáti z města umírají s větším vztekem než lidi na venkově, protože je neštve jen smrt, ale i to, že umřou tak banálně, zatímco venkovany dopaluje prostě jen to, že už nebudou dýchat.
Zdroj: Giovannino Guareschi"Pán hlavný, čo ste to priniesli v pollitri za krásu! To pivo s parádnou penou! To nie je pena, to je šľahaná smotana, to nie je smotana, to je chladivý puding, to nie je puding, to je sám parádny gól! Pán hlavný, tá vaša furmanská krčma, to nie je putika, tá vaša krčmička, to je Betlehemská kaplnka, v ktorej každý hosť hovorením stáva sa tým, kým býval, alebo chcel ním byť, pán hlavný, tá vaša furmanská krčma, to nie je putika, tá vaša krčma, to je hlučná a hučiaca samota, v ktorej sa najlepšie sníva. Pán hlavný, matička zvelebená, čo ste to priniesli v pollitri za krásu!"
Zdroj: Bohumil Hrabal